Čínská hrozba představuje politické nebezpečí pro vietnamskou komunistickou stranu


Tváří v tvář vzrůstajícímu sebevědomí a agresivitě Číny v Jihočínském moři se ukazuje, jak zranitelné je diplomaticko-vojenské postavení Vietnamu. A ještě vážnější dopady může mít fakt, že to zároveň představuje potenciální politický problém pro vietnamskou komunistickou stranu.

Straně se nedaří skeptickou veřejnost přesvědčit o tom, že se na ni může spolehnout v otázce obrany národních zájmů vůči ideologickým souputníkům v Pekingu. Pokud nynější konfrontace v Jihočínském moři přerostou v otevřený konflikt, mohly by být podle některých pozorovatelů následky pro vietnamskou komunistickou stranu katastrofální.

„Čína by pravděpodobně mohla zabrat všechny naše pozice na Spratlyových ostrovech během jednoho či dvou dnů, kdyby chtěla,“ říká Dinh Kim Phuc z Open University v Ho Či Minově Městě, jeden z největších vietnamských odborníků na teritoriální spory.

"Nedovedu si představit, co by se stalo s naší vládou, kdyby Čína zabrala byť jen jeden ostrov. V průběhu dějin jsme opakovaně dávali najevo, že cizí okupaci nesneseme,“ dodává.
Zjevné budování čínských leteckých základen a raketových pozic na sporných Paracelských a Spratlyových ostrovech představuje vojenskou výzvu, kterou Vietnam nedokáže potlačit.

Pekingu se výstavbou vojenských zařízení na dříve (polo)zatopených útesech podařilo změnit status quo na Spratlyových ostrovech. Více než 20 stanovišť, které Vietnam v souostroví kontroluje a okupuje, je nyní ze strany Číny přímo ohroženo.
„Není jasné, jaký postoj v praxi vietnamské vedení (ohledně Jihočínského moře) zastává,“ říká Long Trinh Huu, hanojský právník a prodemokratický aktivista. „Mají plná ústa mezinárodního práva, ale co opravdu dělají pro obranu našich národních zájmů?“ ptá se.

Long uznává, že se vláda snaží posílit námořní a pohraniční obranné schopnosti své armády. Zároveň se Vietnamu částečně podařilo otázku teritoriálních sporů s Čínou přenést na mezinárodní scénu a přimět Spojené státy, aby byly v oblasti viditelnější.

Nejednoznačné vzkazy, které vysílají různé frakce uvnitř strany, ale podle Longa odhodlanost vlády zpochybňují.

„Jejich pozice není jasná. Příliš často si protiřečí. Například ministr obrany má k Číně velmi blízko a varoval, že příliš hlasité protesty nejsou v našem zájmu.“

Snaha o hegemonii

Spojené státy posílily svou vojenskou přítomnost v oblasti a vyslaly své válečné lodě na mise, jejichž cílem je vynutit si dodržování svobody plavby poblíž stanovišť čínské armády na Paracelských a Spratlyových ostrovech.

Američtí vojenští představitelé zároveň veřejně pranýřují čínské snahy o hegemonii. Dinh Kim Phuc však upozorňuje, že Vietnam se nemůže spolehnout na pomoc od Američanů.

„Spojené státy daly jasně najevo, že se do teritoriálních sporů nenechají zatáhnout,“ říká. „Čína se americkým plavidlům v regionu nepostaví… Jejím cílem je přimět Vietnamce, aby vystřelili jako první, a tím pak budou moci ospravedlnit obsazení ostrovů.“

Konfrontace v Jihočínském moři byla dříve pro vietnamská státní média tabu. Šlo o příliš citlivé téma vzhledem k nejednoznačným vztahům s Čínou.

Nyní však média dostala zelenou a nemusí si ohledně čínské agrese brát servítky.

Široká veřejnost se znepokojuje

Veřejné útoky na Čínu zmátly prodemokratické aktivisty a další disidenty, z nichž někteří v minulosti čelili tvrdým represím za to, že sami vyšli protestovat proti Číně do ulic.

"Situace se nyní zhoršila natolik, že instruují sdělovací prostředky, aby nás pobízely k demonstracím. Proč mě tedy před dvěma lety strkali do basy?“ ptá se Trung Nghia, aktivista, který si odseděl rok a čtvrt za podíl na organizování protičínských protestů. Někteří jsou toho názoru, že vláda chce protestů využít, aby Číně ukázala, jak moc se zlobí.

Je to ale riskantní strategie vzhledem k tomu, jak snadno se nacionalistické demonstrace mohou obrátit proti straně a pranýřovat ji za její úzké vazby na Čínu.

"Veřejnost hluboce znepokojují hrozby namířené proti našemu teritoriu," říká Long Trinh Huu. „Když se snažíme demonstrovat za lidská práva, máme problém strhnout obyčejné lidi na svou stranu, ohledně Číny ale všichni zastávají stejný názor. Je to otázka vlastenectví."

Z územního sporu se postupně stává zásadní test zručnosti a úsudku pro vietnamskou vládu jak na úrovni mezinárodních vztahů, tak ve vnitrostátní politice. A tento úkol může jen nabírat na obtížnosti, až se začne postupně vyjevovat neschopnost vietnamské strany čelit rostoucím teritoriálním ambicím svého čím dál tím asertivnějšího souseda.