Vietnam a Čína vyostřují spory v Jihočínském moři


Vietnam a Čína vyostřují spory v Jihočínském moři

Svátky lunárního Nového se v regionu Jihočínského moře nesly ve znamení zdánlivého klidu, avšak nyní se zdá, že konflikt mezi Vietnamem a Čínou ve sporných vodách se opět stupňuje. Vietnam nedávno převzal z Ruska druhou ponorku třídy Kilo a oznámil bližší spolupráci s Indií na znamení snahy posílit svou vojenskou moc v regionu.
Prezident Obama na pondělí zorganizoval v kalifornském Sunnylandu setkání s lídry ASEANU, kde se též bude snažit o posílení regionální ostražitosti směrem k Pekingu. Spojené Státy pokračují v posilování svých námořních sil v regionu v reakci na zvyšující se čínskou vojenskou přítomnost a Vietnam tento postup mlčky vítá.
Koncem minulého měsíce, připlul americký torpédoborec na dohled dvanácti mil od jednoho čínou obsazeného ostrova Paracelského souostroví. Vietnam si tento ostrov nárokuje navzdory tomu, že byl obsazen Čínou již roku 1974. Americké námořnictvo pro své operace nadále používá zařízení v Singapuru a v Malajsii. Může se také spoléhat na otevřenou podporu ze strany Vietnamu a Filipín, jelikož všechny zúčastněné spojuje snaha o zajištění "svobody plavby" v Jihočínském moři.
Ostatní země ASEANu se nicméně drží stranou přímé konfrontace s rostoucími ambicemi Pekingu na získávání vlivu v moři sahajícím od břehů Bornea až k severnímu pobřeží Filipín.
Vietnam hledá spojence ve vzdálenějších zemích, a proto otevřel hlubinný přístav v zálivu Cam Ranh, jenž může hostit indické a japonské vojenské lodí - dvě země, které se snaží neutralizovat to, co vnímají jako rostoucí hrozbu z Pekingu. V nedávné době Vietnam uzavřel s Indii smlouvu o vybudování satelitní sledovací stanice v Ho Či Minovém městě – projekt by měl sloužit civilním účelům, ale lze jej využít i k monitorování čínských pohybů ve sporných vodách.

Vojenské nasazení

Vietnam také usiluje o spolupráci na technologii dronů a to zejména s Běloruskem, dalším krokem je pak snaha o posílení zpravodajských a průzkumných kapacit.. Čína reagovala na poslední intervenci americké vojenské lodi poblíž jedné z jejích základen na Paracelských ostrovech s rozhořčením.
V čínských médiích se objevily i spekulace, že by Čínská lidová armáda mohla odpovědět ještě větším vojenským nasazením.
V loňském roce Peking vybudoval tři nová letiště na umělých ostrovech vybudovaných na útesech Spratlyových ostrovů a začal tam provozovat takzvané "civilní lety" určené k testování přistávacích ploch.. Navzdory některým očekáváním a do poslední chvíle trvajícím zmatkům se ukázalo, že odcházející vietnamský premiér Nguyen Tan Dung se schůzky v Sunnylandu zúčastní. Jeho vzestup vietnamskou politickou a diplomatickou scénou se zdá být u konce. Někteří analytici tvrdí, že selhání jeho ambice stát se Generálním tajemníkem strany nehraje Číně do karet tak, jak by se mohlo zdát.

Nebezpečná tahanice

Přes svůj verbální postoj proti čínské agresivitě, poukazují analytici na skutečnost, že Dung vždy hájil čínské komerční zájmy, a otevřeně se těšil přízni čínského lídra Xi Jinpinga. Čerstvě znovuzvolený lídr komunistické strany Nguyen Phu Trong na druhé straně nemá potřebu ukazovat vietnamskému lidu, že stojí pevně po boku svých komunistických bratří v Pekingu. Trong mnohé překvapil svou odvahou při červencové návštěvě Bílého domu a tehdejšími slovy o přátelství vůči Spojeným státům.
Navzdory politickým tahanicím ve Vietnamu v posledních měsících a vítězství komunistické staré gardy jsou zde velmi malé známky nadcházejícího smíření s Čínou.
Čím dál nebezpečnější spory o útesy, ostrůvky a mělčiny, jejíchž strategický význam je nesrovnatelný s jejich rozměrem a možnostmi využití budou nejspíše pokračovat..